Dvojčata- Saskia Sarginson

Román „Dvojčata“ vypráví o dvou sestrách, jež jsou (překvapivě) dvojčata. V knize se mísí minulost s přítomností. Dvojčata se jmenují Isolte a Viola. Obě často přemýšlejí o svém dětství, jako by některé věci nebyly dosud dořešené. V dětství, kdy sestry byly ještě neoddělitelné, prožily šťastné i žalostné příhody s jejich nejlepšími kamarády Johnem a Michaelem, kteří byli též dvojčata. Tato čtveřice tráví veškerý svůj čas spolu, ale jednou se musí dívky odstěhovat ze svého rodného města do Londýna, a tak opustí kluky. V Londýně si sestry nerozumí tak jako dřív, neboť Isolte je úspěšná novinářka a Viola už léta bojuje s anorexií. Ačkoliv mají odlišné životy, spojuje je minulost, kterou chtějí uzavřít.

Autorka se na konci knihy zmiňuje o tom, že sama vychovává dvojčata, a tak jistě čerpala ze svých zkušeností, což pro mě osobně bylo velmi zajímavé, protože jsem doposud netušila, jaký vztah k sobě jednovaječná dvojčata mají. Dále nám autorka sděluje, že v prostředí, ve kterém se děj odehrává, žila ona sama ve svém mládí.

Kniha byla spíše oddechová. Začátek příběhu mě příliš nezaujal, ale následně se děj dal do pohybu. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na přeskakování časů a postav. Nepochopila jsem, proč autorka neoznačila danou kapitolu jménem vyprávějícího a dobou. Zklamalo mě, že konec nebyl úplně „dotažený“ Avšak prolínání příběhů a pohledů dvou mě natolik zaujalo, že jsem nemohla spustit oči z textu. Knize dávám 7 bodů.